Základní účetní pojmy

Účetnictví můžeme charakterizovat jako zaznamenávání informací o hospodářských jevech v podniku v peněžních jednotkách. Informace musí věrně odrážet stav a pohyb majetku podniku, závazků a pohledávek a také evidovat náklady a výnosy. Právnické osoby vedou účetnictví povinně ode dne svého vzniku do dne svého zániku. (PO vzniká ke dni zápisu do obchodního rejstříku). Fyzické osoby musí vést účetnictví jen pokud se stanou  účetní jednotkou (vysvětleno níže). Většina fyzických osob se účetní jednotkou nestane a vedou tzv. daňovou evidenci.

Důležité aspekty Zákona o účetnictví

Základním předpisem, který upravuje oblast účetnictví je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon byl od data svého vydání v roce 1991 několikrát novelizován a proto v praxi vždy pracujeme s nejnovějším novelizovaným vydáním tohoto zákona.

Mezi zásadní povinnosti dle zákona o účetnictví patří:

  • úplnost účetnictví - což znamená řádně zaúčtovat všechny účetní případy za dané účetní období
  • průkaznost účetnictví - účetní zápisy a případy musí být doloženy účetními doklady
  • správnost účetnictví - řádně vedené účetnictví nesmí odporovat žádnému zákonu. Především jde o již zmiňovaný Zákon o účetnictví, dále Zákon o dani z příjmů a Obchodní zákoník. Za správnost účetnictví zodpovídá podnikatel.

Náklady a výnosy versus příjmy a výdaje

Náklady představují peněžně vyjádřenou spotřebu zdrojů podniku. Podnik je vynakládá, protože očekává, že mu přinesou v brzké budoucnosti výnos. To je peněžně vyjádřená částka, kterou podnik získal ze svých činností za určité období. Pokud od výnosů odečteme náklady, získáme výsledek hospodaření podniku. Ten může být kladný - zisk, nebo záporný - ztráta. Náklady a výnosy evidujeme bez ohledu na to, zda v daném období došlo k jejich úhradě. Podnik může hospodařit ziskově, ale přitom nemít žádné peníze a stát před bankrotem. Jak to? Například pokud podnikatel zrealizuje významnou zakázku za 1 milion Kč, ale odběratel mu nezaplatí. Dle účetních standardů zaúčtuje výnos 1 mil. Kč, nicméně peníze neobdrží žádné. 

Z důvodu výše popsaných máme v podvojném účetnictví veličiny příjmy a výdaje, které odrážejí skutečné reálné toky peněz. Pokud nám přibydou peníze na běžném účtu či v pokladně, jde o příjem. Pokud dojde ke snížení hotovosti, jde o výdaj. Výše zmíněný podnikatel měl s realizací své zakázky jistě značné výdaje, ale už nezískal žádný příjem.

Daňová evidence pro fyzické osoby

Daňová evidence je zjednodušený účetní systém, který je založený na prostém sledování peněžních toků podnikatele. To znamená, nesledují se náklady a výnosy, ale až skutečný pohyb příjmů a výdajů. Daňová evidence nahrazuje tzv. jednoduché účetnictví, které mohli podnikatelé vést až do konce roku 2003. Právně je definována v § 7b zákona o daních z příjmu. Daňovou evidenci mohou vést fyzické osoby, které se nestaly účetní jednotkou. Tzn jejich obrat nepřekročil za minulý kalendářní rok 25 mil. korun, nejsou účastníky sdružení a nejsou zapsány v Obchodním rejstříku. Pokud libovolná z výše uvedených podmínek neplatí, stává se podnikatel od začátku následujícího roku účetní jednotkou a přechází na podvojné účtování.