Zúčtování mezd a sociálního a zdravotního pojištění

Pro tuto evidenci je vyhrazena 33. účtová skupina. Prolínají se zde jak aktivní tak pasivní účty.

Vzorový příklad zaúčtování mezd a odvodů jednoho zaměstnance zachycen v tabulce:

Obsah účetního případu MD DAL
Hrubá mzda zaměstnance 18.000 521 331
    Srážka zdravotního pojištění 4,5% 810 331 336.1
    Srážka sociálního pojištění 6,5% 1.170 331 336.2
    Srážka daně z příjmu 15% ze superhrubé mzdy 1.560 331 342
    Zdravotní pojištění firmy za zaměstnance 9% 1.620 524 336.1
    Sociální pojištění firmy za zaměstnance 25% 4.500 524 336.2
Výplata mezd zaměstnanci z bankovního účtu 14.460 331 221
Odvod zdravotního pojištění 2.430 336.1 221
Odvod sociálního pojištění 5.670 336.2 221
Odvod daně z mezd 1.560 342 221

Náhrada mzdy a dávky nemocenského pojištění při pracovní neschopnosti

Náhrada mzdy se nezdaňuje ani se z ní neodvádí pojistné.  Za první 3 dny žádná náhrada zaměstnanci nepřísluší.  Poskytuje se pouze za pracovní dny, ale až od 4. pracovního dne pracovní neschopnosti. V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti zaměstnavatel vyplácí ze svých prostředků zaměstnancům náhrady mzdy. Správa sociálního zabezpečení vyplácí nemocenské dávky až od 15. dne pracovní neschopnosti.

Daň z příjmů ze závislé činnosti

Výpočet se liší v závislosti na tom zda zaměstnanec podepsal či nepodepsal prohlášení k dani ze závislé činnosti.

Zaměstnanec podepsal daňové prohlášení

Zaměstnavatel bude srážet ze mzdy zálohu na daň. Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti je povinná, sráží se v průběhu zdaňovacího období, když konečná daňová povinnost není doposud známá. Nakonec se započte na celoroční daňovou povinnost poplatníka po skončení zdaňovacího období. Výši daně vypočítáme jako 15% ze superhrubé mzdy.

Výpočet superhrubé mzdy:
Základ daně (superhrubá mzda) = hrubá mzda + pojistné zaměstnavatele na sociálním a zdrav. pojištění + výhody poskytnuté zaměstnavatelem

Superhrubá mzda se při výpočtu daně zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Od této výše daně se ještě odečtou slevy na dani. Slevy na dani jsou například na poplatníka, na invaliditu 1., 2. A 3. stupně, studium, manželku nebo manžela (pokud příjem za zdaňovací období nepřesahuje 68.000 Kč) a vyživované dítě. Všechny tyto slevy jsou uvedeny v zákoně o dani z příjmu v § 35ba a v § 35c. Slevu na vyživované dítě lze uplatnit i do mínusu, pak mám nárok na vyplacení daňového bonusu od finančního úřadu. V roce 2015 má nově poplatník nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě v závislosti na počtu dětí žijících s ním ve společně hospodařící domácnosti.

  • 13 404 Kč ročně na jedno dítě, (měsíčně 1 117 Kč)
  • 15 804 Kč ročně na druhé dítě, (měsíčně 1 317 Kč) a
  • 17 004 Kč ročně na třetí a každé další dítě (měsíčně 1 417 Kč).

Jako příklad uvedu zaměstnance z předchozí tabulky, který má mzdu 18.000 Kč měsíčně, uplatňuje slevu na poplatníka a vyživuje jedno dítě. Jeho superhrubá mzda = 18.000 + 1.620 + 4.500 = 24.120 ≐ 24.200 Kč

Popis:
Superhrubá mzda 24.200 Kč
Záloha na daň před slevami 15% 3.630 Kč
Slevy dle § 35ba 2.070 Kč
Záloha na daň po uplatnění slev 1.560 Kč
Sleva dle § 35c 1.117 Kč
Záloha na daň po slevách 443 Kč
Zdravotní pojištění zaměstnance  810 Kč
Sociální pojištění zaměstnance 1.170 Kč
Čistá mzda 15.577 Kč

 

Zaměstnanec nepodepsal daňové prohlášení

Pak není možné snížit vypočtenou daň o žádné slevy. Pro způsob zdanění je rozhodující výše hrubé mzdy.

  • Hrubá mzda do 10.000 Kč – zdanitelná mzda se zaokrouhlí na Kč dolů a sazbou 15% se vypočítá srážková daň, která se zaokrouhlí na Kč dolů.
  • Hrubá mzda nad 10.000 Kč – zdanitelná mzda se zaokrouhlí na stovky nahoru a sazbou 15% se vypočítá zálohová daň.

Mzdová evidence

Povinností všech plátců, kteří vyplácejí příjmy ze závislé činnosti je vést o těchto výplatách evidenci na mzdových listech. Každý mzdový list musí obsahovat poplatníkovo jméno a příjmení, také dřívější příjmení, rodné číslo, bydliště, jména a rodná čísla osob, na které poplatník uplatňuje slevu na dani, výši jednotlivých nezdanitelných částek ze základu daně a slev na dani s uvedením důvodu pro jejich uznání. Dále musí obsahovat úhrn plátcem zúčtovaných příjmů, výši pojistného, které je povinen srazit plátce ze mzdy poplatníka, základ pro výpočet zálohy na daň nebo srážkové daně, vypočtenou zálohu na daň nebo srážkovou daň, slevy na dani. Za kalendářní rok je důležité uvést úhrnné součty uvedených údajů. Mzdové listy se skladují 30 let!